Teplé mléko s česnekem a medem se velmi častou využívá při domácí léčbě kašle a nachlazení. Účinnost této kúry ověřilo mnoho generací. Už naše prababičky během sychravějších ročních období sahaly po sklence aromatického mléčného nápoje, kdykoliv děti začaly kašlat nebo se zdálo, že se o ně pokouší nějaká chřipka či nachlazení. Dnes máme na různé zimní a podzimní neduhy k dispozici také spoustu prášků a léčiv z lékáren, ale v mnoha případech je mnohem rozumnější, a vůči organismu šetrnější, postupovat podle tak zvaných babských rad. A nebo podpořit léčbu nějakou ozkoušenou domácí metodou. Teplé česnekové mléko nás určitě nezklame.
Dieta proti nespavosti
Podle různých průzkumů přibližně každá pátá osoba má problémy se spánkem, které se s věkem postupně zhoršují. Pro mnohé lidí je nejjednodušším řešením polykání různých pilulek. Jenže ty mají obvykle nějaké nežádoucí účinky, jako je otupělost v průběhu dne nebo větší zátěž organismu. Případně mohou způsobovat závislost a nebo prostě nefungují. Přitom dost často situaci zlepší úprava některých návyků, jako je například digitální detox několik hodin před spaním, horká koupel či dokonalá izolace od světla a zvuků. A pomůže také úprava jídelníčku, kterou můžeme s mírnou nadsázkou nazvat dietou proti nespavosti.
Jak dlouho vydrží zavařené a naložené potraviny
S mírnou nadsázkou se dá říci, že zavařovala kdysi každá domácnost. Bylo to hlavně dané omezenou sezónní dostupností některých potravin a samozřejmě také ekonomickými důvody. Dneska zavařování či nakládání kvašených potravin zažívá pomalu renesanci. Omezená nabídka na trhu už nehraje takovou roli, skoro vše se dá sehnat celoročně. Ale setrvávají důvody ekonomické, protože mnoho věcí mimo sezónu stojí mnohonásobně více i má dost mizernou kvalitu. Nemalý význam má také zdravotní aspekt. U potravin zakonzervovaných doma jednoznačně víme, co bylo při jejich výrobě použité. A asi v naprosté většině případů se obejdeme bez zbytečných konzervantů, barviv a jiných chemikálií. Ale aby zavařené či naložené věci byly opravdu zdravé a chutné, musíme si pohlídat nejen proces zavařování, ale i čas a způsob skladování sklenic či lahví. Vydrží dlouho, ale ne věčně.
Koprový čaj – účinky a příprava
Klasický kopr je jedním z nerozšířenějších koření ve střední a obzvlášť v severní Evropě. K dochucování jídel se u nás využíval již od raného středověku. Na rozdíl od dovážených a extrémně drahých exotických přísad, jako byl tehdy například pepř, kopr si kdokoliv mohl velmi snadno vypěstovat na zahrádce. Používá se do polévek, omáček, salátů, k přílohám nebo třeba do různých do nálevů. Velmi významnou roli hraje také při domácím kvašení zeleniny. Za svou popularitu nevděčí pouze chuti. Kopr má také zajímavé léčivé účinky. Některé z nich nám prospívají už při pouhém přidání do jídla. A jiné zase můžeme využít, když si připravíme léčivý koprový čaj.
Domácí tinktura ze srdečníku
Srdečník je hluchavkovitá rostlina, která se už od mnoha věků využívá v přírodním léčitelství. Pochází ze střední Asie, ale mimo jiné i díky svým skvělým vlastnostem se postupně rozšířil de facto po celém světě. Dokonce se mu podařilo překonat oceán a dostal se až do Ameriky. Dříve se hodně využíval pro zmírnění různých problémů provázejících menstruaci a menopauzu. Dneska se jedná o bylinku, kterou se při domácí léčbě doporučuje hlavně kvůli jejímu pozitivnímu působení na kardiovaskulární systém. Konec konců i název této rostliny ve většině jazyků napovídá, k čemu nám bude. Droga se obvykle používá sušená pro vaření léčivých čajů a nebo ze sušeného i čerstvého srdečníku můžeme snadno vyrobit tinkturu.
Libečkový čaj a recept na domácí maggi z libečku
Navzdory obecnému povědomí libeček má v domácí medicíně ještě širší využití než v kuchyni. Už od dob starověku se tradičně podával při nevolnostech, proti zánětům a při léčbě různých bolestí. Tuto bylinku také najdeme v mnoha receptech na přípravu různých nápojů lásky. Obecně se ji označuje za jedno z nejrozšířenějších přírodních afrodisiak. V domácích podmínkách libeček můžeme přidávat při vaření do různých pokrmů jen tak samotný. Ale mnohem lepší bude, když si z čerstvé rostliny připravíme koncentrát, který vydrží celý rok – tak zvané domácí maggi. Ale určitě stojí za to si nasušit i trochů listů a případně i kořenů bokem, abychom měli dostatečnou zásobu kvalitní léčivé drogy na přípravu libečkového čaje.
Čaj z listů ostružiníku má léčivé účinky
Ostružiník se jako léčivá bylina využívá pravděpodobně už od pravěku. O jeho plodech a samozřejmě také o zdraví prospěšných účincích listů, které se podávaly nejen formou čaje, najdeme zmínky v Hippokratových spisech. Plinius a Galén při léčbě využívali kromě listů a ovoce také kořen a výhonky. Ostružiník doporučovala i velká propagátorka přírodní léčby svatá Hildegarda, která pro něj našla široké využití v různých bylinkových směsích. Tam se s ním nyní setkáme nejčastěji. Ale i čisté listy ostružiníku mohou mít v domácích lékárničkách své čestné místo. Dokonale se hodí pro přípravu zdravého čaje, který nám může často a bez chemie hodně pomoci při řešení různých zdravotních neduhů.
Džem a sirup z borovicových šišek
V průběhu jara a na samém začátku léta je borovice pro přírodní léčitelství opravdovým požehnáním. Nejdříve nám nabídne čerstvé výhonky a později, v průběhu května a června, také mladé zelené šišky. Obě tyto léčivé suroviny obsahují spoustu zdraví prospěšných látek, které snadno se dá využít v domácí léčbě. Z mladých borovicových šišek můžeme připravit sirup, a dokonce také velmi chutný, a navíc zdravý džem. Na dalších řádcích je popsán recept na nevařený sirup a dva typy džemu. Jeden vyrobíme také bez varu a druhý, který spíše připomíná rosol, se podle tradičního postupu vaří.
Léčivý čaj z borůvkového listí – recept a účinky
Plody brusnice neboli borůvky jsou nejen chutné, ale také velmi zdravé ovoce. Někdy se u nich setkáme i s označením superpotravina. Tento titul je spíše marketingový chyták sloužící k lepšímu prodeji některého exotičtějšího ovoce nebo semínek než přímo vědecký termín, ale na borůvky, které si můžeme v sezóně nasbírat sami, docela dobře sedí. Mají velké množství unikátních zdraví prospěšných účinků, které by člověk v tak drobounkých kuličkách nečekal. Ale plody není to jediné, co keříky brusnice mohou našemu zdraví nabídnout. Mezi tradiční léčivou surovinu patří také borůvkové listí, které podle bylinkářských doporučení má největší kvalitu v květnu a začátku června. Z čerstvých i usušených lístků můžeme pak připravit chutný a zdravý čaj.
Léčivé mazání a extrakt z květu kaštanu
Na majestátní kaštany můžeme s mírnou nadsázkou narazit v každém druhém parku po celé naší zemi. Pro většinu lidí se jedná o docela všední strom, kterého si všimnou hlavně na podzim, kdy zasype zem svými plody a vyvolá spoustu radosti a úsměvů u našich dětí. Na jaře pro změnu kaštan (neboli přesněji jírovec maďal) těší oko krásnými bílými květy. Ty nás navíc obohacují nejen z estetického hlediska, ale dokážou přinést spoustu pozitivních účinků pro naše zdraví. Květ kaštanu patří mezi tradiční bylinkářské suroviny a výtažky z květů (a mimochodem také z kůry, plodů i listí) využívá i farmaceutický a kosmetický průmysl.
Řeřicha setá – zdraví nejen na Velikonoce
Kolem Velikonoc se v mnoha českých domácnostech objeví na parapetu mistička nebo půlky vaječných skořápek s vysetou řeřichou. A jak skončí svátky, tak většinou z našich domovů zase zmizí. Přitom je to docela škoda. Řeřicha setá je hodně zdravá a dá se říci, že roste skoro sama a nemusíme se o ni příliš starat. Proto má určitě smysl ji pěstovat a hlavně přidávat do různých jídel jako chutné a léčivé koření celoročně.
Pět důvodů, proč pít pravidelně mátový čaj
Máta je jednou z nejpopulárnějších bylinek, kterou si snadno vypěstujeme nejen na zahrádce, ale i doma v květináči. V středomořské a blízkovýchodní kuchyni se často využívá při vaření. Dokáže přidat velmi zajímavou chuť dokonce i masovým pokrmům. V létě se s ní můžeme často setkat ve velmi oblíbeném drinku mojito a její lístečky se přidávají pro lepší chuť do karaf s chlazenou vodou a ovocných limonád. Významnou roli hraje také v domácím léčitelství. Mátový čaj se tradičně podává pro lepší trávení a při žaludečních potížích. Ale léčivých účinků má výrazně více. Podíváme se na ně na následujících řádcích.
Recept na sirup ze smrkových výhonků
Pokaždé s příchodem jara přichází také začátek nové bylinkářské sezóny. Nejdříve začínáme sbírat různé drobné květinky, jako je například prvosenka, podběl nebo sedmikráska. Případně se zaměříme na medvědí česnek nebo mladou kopřivu. Ale velmi brzy zvedneme oči vzhůru a díváme se, co roste na okolních stromech a keřích. V lese zpozorujeme, že na smrku se začínají objevovat světle zelené výhonky. Ty jsou v tradiční lidové medicíně využívané pro přípravu léčivého sirupu. Recept je velmi snadný, stačí jen maličko trpělivosti a můžeme si nachystat dostatečnou zásobu na celý rok.
Anýzový čaj na kašel i trávení
Lidstvo využívá anýz už více než čtyři tisíce let. Mohli bychom se s ním setkat už v kuchyních starověkých Egypťanů, Řeků i Římanů. Nejčastěji ho kuchaři přidávali do pečiva nebo sladkostí. V oblasti Středomoří ho najdeme také v pálence raki, jejíž historické kořeny sahají někdy do poloviny prvního tisíciletí. No a samozřejmě nemůžeme zapomenout ani na francouzský pastis, s jeho typickou anýzovou vůní a chutí nebo na českou anýzovku. Anýz si lidé oblíbili nejen díky specifické chuti, ale také kvůli jeho pozitivním účinkům na naše zdraví. Ty můžeme velmi snadno využít například přípravou léčivého čaje.
Čaj z bobkového listu
Bobkový list neboli vavřín patří mezi nejpoužívanější koření nejen v české v kuchyni. Spousta polévek či omáček se bez něho neobejde. Ale nejedná se pouze o nějaké zajímavé dochucovadlo. Podobně jako další přírodní přísady přidávané do jídla má i bobkový list léčivé účinky, které lidé ve Středomoří znají už od starověku. Vavřínový keř hraje významnou roli v antické legendě o nymfě Dafné, která prchala před neodbytným bohem Apollónem. Lístečky také využívaly řecké věštkyně v slavném Delfském chrámu, protože věřily, že dokáže posílit jejich psychické síly. Moderní věda potvrdila, že vavřín obsahuje mnoho zdraví prospěšných látek. Jejich působení můžeme vyzkoušet například přípravou čaje z bobkového listu, která je opravdu velmi jednoduchá.
Vejce natvrdo nebo naměkko – které je zdravější
Vejce jsou zdrojem mnoha zdraví prospěšných látek. S mírnou nadsázkou se dá říci, že patří k několika málo potravinám, jež poskytují tělu téměř vše, co potřebujeme ke zdravému životu, včetně velmi kvalitní bílkoviny. No a samozřejmě také skvěle chutnají, takže jsou mimo jiné neodmyslitelnou součástí snídaně v mnoha domácnostech na celém světě. Nejčastěji se podávají smažená, naměkko nebo natvrdo. A právě způsob přípravy docela výrazně dokáže ovlivnit, jak náš organismus využije všechny látky, které vajíčka obsahují.
Domácí mátové kapky s bazalkou
Máta peprná (Mentha piperita) se v léčitelství užívá už od pradávných dob. Její latinský název má původ ve jménu řecké nymfy Minthe, která se podle legend měla snažit svést boha podsvětí Háda. Za trest ji jeho žena Persefona proměnila právě na tuto drobnou bylinku. Řekové mátu využívali v kuchyni, pro lepší trávení a také při různých pohřebních rituálech. Její příjemné aroma se také využívalo jako přírodní parfém. Mátové lístky se umisťovaly pod talíře, aby jejich sladká vůně přinesla přízeň bohů. V českých domácnostech se s mátou můžeme nejčastěji setkat v podobě čaje na trávení, ale ještě účinnějším lékem mohou být kapky, které lze velmi snadno vyrobit v domácích podmínkách.
Bylinky proti kocovině
To, jak náš organismus snese konzumaci alkoholu, záleží na mnoha faktorech. Někdo může pít téměř bez zábran a druhý den je možná jen trochu unavený nebo nevyspalý. A někdo jiný se napije jen trochu a následujícího dne má dojem, že mu odbíjí poslední hodinka. Vliv má věk, váha, tréning, jídlo a kromě mnoha dalších věcí samozřejmě také to, co daný večer popíjíme. Jenže ráno už je to vlastně celkem jedno. Pokud trpíme kocovinou, předchozí den či večer už zpět nevrátíme. Dokonalý lék proti tomuto neduhu ještě nikdo neobjevil. Ale existují různé metody, které nám přinesou alespoň částečnou úlevu a učiní den snesitelnějším. Pomoci mohou samozřejmě i bylinky.
Kyprej vrbice na čaj i obklady
Kyprej vrbice je široce rozšířená trvalka, se kterou se nejčastěji můžeme setkat na březích řek, jezer či hodně vlhkých loukách. Občas ji lidé vysazují i jako okrasnou rostlinu na zahrádky. Dříve se také velmi často využívala v lidové medicíně, i když s nástupem moderních léčiv postupně postupně začala mizet z obecného povědomí. Ale nezmizela úplně. Bylinkáři i lidoví léčitelé na ni samozřejmě nezapomněli. Kvete od června do září, kdy je také nejlepší období pro sběr léčivé nati. A pokud si ji někdo nestihl nasbírat, tak to není žádný velký problém. Sušená nať, ze které můžeme připravit léčivý čaj, se celkem snadno dá pořídit v mnoha obchodech s bylinkami.
Vosk na jablkách
Většina jablek prodávaných v supermarketech, které patří velkým obchodním řetězcům, přímo láká k nakousnutí. Plody jsou jeden jako druhý, skoro žádné viditelné poškození, krásné syté barvy a také výrazný lesk. Jen vzít do ruky, přivonět a zakousnout se… do navoskované slupky. K čemu vlastně prodejci či dodavatelé ovoce vosk na jablkách používají, o jakou látku se může jednat a také jak se ho zbavit rozebereme na následujících řádcích.