Alergie na roztoče (či spíše asi přesněji na jejich exkrementy či zbytky tělíček) je jednou z nejčastěji vystupujících alergií. Roztoči jsou mikroskopická stvořeníčka, která milují tmavé, teplé a vlhčí prostředí, jako jsou například naše matrace a nebo polštáře. Ale vystupují vlastně úplně všude. Úplná eliminace z domácnosti není příliš možná (a nebyla by ani žádoucí), ale dá se jejich výskyt výrazně omezit.
Jaké může mít alergie způsobovaná roztoči příznaky ? Asi nejznámější jsou různé neustálé vodnaté rýmy, případně i vřídky a svědění v nose – jde vlastně o silnější a stálejší variantu reakce, jakou má každý člověk, když kolem něj začne vířit velké množství prachu. Dále se může objevit neustálé kýchání – či podle zvuku spíše „pčíkání“ a slzení očí občas spojené se zánětem spojivek. Mezi další nepříjemnosti patří těžké hvízdavé astmatické dýchání a také pocit dušnosti. Dalšími komplikacemi mohou být poct neustálé únavy, ospalost, bolení hlavy a později také různé vyrážky a ekzémy, zvláště v místech s jemnější kůží.
Jak už bylo zmíněno na začátku, roztoče se není možno zbavit úplně. Navíc některé průzkumy naznačují, že úplně sterilní prostředí omezí zase odolnost dítěte, které pak bude mnohem jednodušší obětí různých alergií. Přímé léčení, zvláště akutních stavů, je nejlepší konzultovat s lékařem. Ale v domácnosti bychom si měli zvyknout na některé věci a upravit si určité návyky.
Domácnost by měla být sušší a chladnější. Při vlhkosti nižší než padesát procent a nebo teplotě pod patnácti stupni se roztoči přestávají rozmnožovat. Samozřejmě byt nemůže být vysušeným mrazákem, ale na druhou stranu je dobré se vyhýbat opaku, protože tam mají naši mikroskopičtí nepřátelé úplný ráj. Doma bychom měli větrat přinejmenším dvakrát denně, je dobré se vyhýbat klasickým zdrojům neustálé vlhkosti, jako je například sušení prádla v obytných místnostech bez větrání. Po vaření a koupeli větrejte – ty litry odpařených tekutin se vznáší kolem vás a zvyšují vlhkost.
Omezte čalouněný nábytek a ten co máte, velmi pečlivě luxujte dvakrát týdně. To samé se týká různých těžkých dek, přehozů, patchworků a samozřejmě i koberců, dříve se radilo je odstranit úplně, dnes to již tak automatické není – viz zde. Naprosto nutná je ale pravidelná péče o ně. Omezte různé lapače prachu, čili ozdobičky, drobnůstky, sušené květiny a plodiny a tak dále a tak podobně. Zvláště pokud jde o špatně omyvatelné předměty. Knihy a hračky by měly být v uzamykatelných skříních. Plyšáky je nutno často prát, také by měly jednou za čas mít kryolázeň na mrazáku – jeden den na omezení roztočů úplně stačí. Na matrace a peřiny je dobré použít protialergické povlaky – pokud nekoupíte něco speciálního, hlídejte si hlavně dobrou prodyšnost, aby obé v sobě nedrželo velké množství vlhkosti. Při větších úklidech by se nemělo uklízet při dítěti a po úklidu by mělo jít do čisté místnosti přibližně po hodině.
Osobně si myslím, že alergikova domácnost by měla ctít zásadu : méně je více. Málo kravin, vonných smrdutých svíček apod. Čím více zdrojů (lapačů) prachu, tím hůře.
Saténové povlečení z části také může pomoci protože se v něm nepotíte tak jako v klasickém bavlněném. Základem je ale větrání (i rozestlané postele), celého bytu, úklid a stírání prachu na morko. Klasické rady, které fungují