Příprava trnkového likéru je zajímavým a chutným způsobem, jak získat a zakonzervovat léčivé vlastnosti tohoto ovoce. Nápoj používaný k domácí léčbě pomáhá při zánětech dutiny ústní i krku, zmírňuje žaludeční problémy a také může pomoci zlepšit fungování oběhového systému. Recept není nějak náročný, jen vyžaduje trochu trpělivosti. Ale výsledek určitě stojí za to.
Bobule hlohu neboli hložinky můžeme sklízet od září až do listopadu. Ovoce má příjemnou lehce nasládlou a mírně trpkou chuť. Ještě více sladkosti nabírají po přemrznutí, ale pak se už nehodí například na sušení. Pokud je zpracováváme tepelně na marmeládu nebo na sirup, tak přemrzlé plody nevadí, ale podle léčitelů více zdraví prospěšných látek získáme z ovoce, které jsme sebrali ještě před příchodem prvních mrazíků.
Rýmovník citronový, latinsky Plectranthus amboinicus je docela nenápadná rostlina, příbuzná s našimi hluchavkami, která se čím dál tím častěji objevuje v českých domácnostech. Lidé ho pěstují jako přírodní repelent, který docela úspěšně odrazuje hmyzí návštěvníky před návštěvou našich domácností, koření, které dokáže velmi příjemně obohatit chuť mnoha pokrmů a také pro jeho léčivé účinky. Konec konců i český název této exotické rostliny docela jasně naznačuje, k čemu se asi u nás obvykle používá. Při léčbě rýmy můžeme sáhnout po jejích čerstvých lístečcích, ale rozhodně stojí za to mít po ruce i domácí rýmovníkový sirup.
Kaštany ve většině lidí vyvolávají velmi pozitivní myšlenky. Ruku na srdce, kdo z nás si na podzim jen tak nezvedl jeden či dva krásně lesklé hladké plody jírovce a nedržel je chvilku v ruce nebo nepřinesl domů. Doma z nich samozřejmě můžeme vyrobit zvířátka a panáčky pro potěšení našich ratolestí a nebo můžeme sáhnout do receptářů našich babiček. Ty plody kaštanů zpracovávaly na různé léčivé přípravky. Jedním z nich je kaštanová tinktura, kterou se často považuje za jeden z nejúčinnějších domácích léků na různé bolesti a proti křečovým žilám.
Kopřiva dvoudomá zaujímá v přírodní medicíně velmi významné místo. Většina lidí využívá na jaře posbírané listy mladých rostlin nejen pro obohacení velikonočního jídelníčku, ale i k různým očistným kůrám, pro zlepšení funkce jater, žlučníku, proti chudokrevnosti nebo k různým kosmetickým účelům. Přitom také na podzim může tato léčivka hodně nabídnout. Dozrávají kopřivová semínka, která můžeme s mírnou nadsázkou označit za jednu ze superpotravin jednadvacátého století. Semena kopřivy se dají celkem bez problémů pořídit v různých bylinkářských obchodech, ale vlastní sběr přinese určitě hodně radosti a navíc nezatíží peněženku.
Plody černého bezu neboli bezinky se v lidové medicíně využívají k léčbě mnoha zdravotních neduhů. Mají spoustu zdraví prospěšných látek, ale neměly by se konzumovat syrové. Obsahují sambunigrin, který může způsobovat nevolnost, průjmy a zvracení. Díky tepelnému zpracování se tento glykosid rozloží a následně z konzumace bezinkových léků či pochutin nemusíme mít strach. Z plodů se na podzim nejčastěji připravuje léčivý sirup nebo likér. Na dva recepty na bezinkový likér se podíváme na následujících řádcích.
Kvašená rajčata nevynikají pouze svou skvělou chutí. Navíc patří mezi velmi kvalitní přírodní probiotika, která dokážou posílit celkovou obranyschopnost organismu, zlepšují metabolismus a posilují naše srdce. Jejich častá konzumace jednoznačně prospívá našemu zdraví. V obchodech se s nimi bohužel téměř vůbec nesetkáme. Ale to není problém, protože recept na domácí výrobu kvašených rajčat je opravdu snadný. Přípravu této zdravé lahůdky by měl zvládnout asi každý.
Plody bezinky neboli ovoce černého bezu začínají dozrávat přibližně kolem poloviny srpna. V českých domácnostech se z nich nejčastěji vyrábí sirup, likér, víno, limonáda nebo třeba džem. Ale zajímavou možností, jak velkou část léčivých účinků i kouzelnou chuť bezinek zachovat i na později, je jejich usušení. Sušené bezinky potom můžeme využít na vícero způsobů.
Sezóna švestek trvá relativně dlouho. Na pultech obchodů se s nimi můžeme setkat od konce července až do září. Ale všechno jednou končí. Po zbytek roku se většina lidí bude muset obejít buď bez švestek a nebo je jíst v podobě kompotů, zavařenin či sušených plodů. Ty poslední lze snadno koupit v obchodech, ale ještě lepší bude, když si je nasušíme sami. Mimo jiné proto, že u těch prodávaných musíme řešit, jestli jsou sířené nebo a navíc existuje nemalé riziko, že budou obsahovat roztoče mlékohuba. A toho přeci jíst nechceme.
Jedním ze zajímavých a navíc docela praktických způsobů, jak můžeme uchovat velkou úrodu cuket na podzim, zimu a jaro, je sušení. U nás tato metoda není nějak moc populární. Cukety většina lidí rovnou konzumuje, maximálně je nakládá jako kyselé okurky či chutney. Přitom třeba ve Středomoří je sušení plodů této zeleniny něčím naprosto normálním. Kvůli velmi vysokému obsahu vody, který překračuje devadesát procent, se sušená cuketa najednou stane velmi skladná. Navíc část úrody lze po vysušení velmi snadno zpracovat také jako cuketovou mouku, kterou ocení každý, kdo má alergii na lepek.
Švestky patří mezi typicky letní ovoce. Dozrávají od začátku července až do září. A v tomto období by se také měly objevovat na našich stolech co nejčastěji. Na podzim, v zimě i na jaře se s nimi setkáme už jen v nějakým způsobem upravené podobě (na Moravě často ve verzi švestkového koncentrátu :)), ale nejvíce zdraví prospěšných látek mají čerstvé.
Sušené plody pimentovníku pravého zná většina lidí pod názvem nové koření. Spolu s bobkovým listem a pepřem jsou nedílnou součástí nepřeberného množství receptů české i světové kuchyně. Ale využít je lze nejen při vaření. Nové koření obsahuje také velké množství zdraví prospěšných látek, které našly široké využití jak v lidové medicíně tak i v kosmetickém průmyslu. V domácích podmínkách můžeme jednoduše vyrobit například tinkturu z nového koření, která je vhodná proti bolestem nebo na trávení.
Měsíček lékařský patří mezi nejoblíbenější byliny využívané v domácí medicíně. Nejčastěji se setkáme s měsíčkovou mastí, kterou téměř jistě najdeme ve většině domácích lékárniček. Aby ne, na její skvělé účinky nedaly dopustit už naše prababičky. Pro výrobu tohoto výtečného léčiva se používá čerstvý i sušený květ rostliny. Z něj lze také připravovat čaje nebo tinktury. Tradičně se sbírá v červenci a srpnu, kdy podle léčitelů mu sluníčko dává největší sílu. Pro uskladnění k dalšímu využití i pro snadnou přípravu domácích léků je nejrozumnější přinejmenším část sklizně měsíčkového květu usušit.
Léčivé vlastnosti třezalky lidstvo využívá už od nepaměti. Podle některých legend tato bylina vyrostla na místě, kde upadla setnutá hlava Jana Křtitele, podle dalších se objevila na půdě, kterou smáčela krev z probodeného boku Ježíše Krista. Ve skutečnosti informace o využívání třezalky k léčebným účelům jsou ještě staršího data. Například Mithridatés VI. zvaný též Eupatór Dionýsos tuto bylinku přidával do theriaku, který byl dlouhou dobu považován za všelék či univerzální protijed a jehož složení později inspirovalo tzv. švédské kapky. V domácích podmínkách se nejčastěji využívá třezalkový čaj, olej nebo tinktura. S receptem na poslední zmíněné léčivo se seznámíme na následujících řádcích.
Olej vyrobený z bezových květů pomáhá při bolestech kloubů, nachlazení a také při potížích s trávicí soustavou. Využití najede také při domácích masážích. Připravitř ho můžeme dvěma způsoby, jeden recept využije čerstvé květy, které následně macerujeme za studena. V druhém receptu zase použijeme bezový květ sušený a olejový extrakt získáme louhováním účinných látek v teplé lázni.
Slovo artyčok většině lidí v naší zemi sice mlhavě něco říká, ale už jen relativně málokdo si pod tímto názvem představí cosi konkrétnějšího. Jedná se o delikatesu rozšířenou ve středomořské kuchyni, která vzhledem sice trochu připomíná bodlák. Její chuť můžeme bez uzardění v klidu porovnat s takovou lahůdkou, jako je chřest. Ale pouze kvůli kulinárním vlastnostem by se artyčok na tyto stránky nedostal. Je zajímavý i ze zdravotního hlediska. Obsahuje spoustu prospěšných látek, které mimo jiné pozitivně působí na játra, zlepšují metabolismus, regulují cholesterol nebo urychlují hubnutí. Výtažky z artyčoku se přidávají do potravinových doplňků se silymarinem, které se doporučují na zlepšení funkce jater (obvykle se kombinuje s ostropestřcem a pampeliškou). V domácích podmínkách si k léčebným účelům můžeme snadno připravit z artyčoku čaj nebo šťávu.
Levandulový sirup můžeme s mírnou nadsázkou označit za koncentrovanou sílu a vůni léta ve sklenici či lahvičce. Jeho nezaměnitelné aroma i skvělá chuť dokážou připomenout teplé sluneční paprsky a voňavé rozkvetlé louky i během nejsychravějších dnů. Má široké využití v kuchyni při přípravě a ochucování různých pokrmů. Přidává se do mnoha alkoholických i nealkoholických nápojů, můžeme jím lehce ovonět dokonce i kávu a v neposlední řadě má spoustu zdraví prospěšných účinků. Lze ho koupit v obchodě, ale dá se snadno připravit doma. Recept domácí levandulový sirup je opravdu jednoduchý a zvládne ho asi každý.
Dieta má při kolonoskopii opravdu velký význam. Aby tento zdravotní zákrok proběhl bez problémů, lékař musí na kameře vidět čistý obraz povrchu našich střev. Jinak by se mohlo stát, že si nevšimne významných změn nebo zánětů. Proto lidé už několik dní před kolonoskopií musí velmi pečlivě dodržovat lékařem určená pravidla stravování a večer před ní musí střeva ještě pořádně pročistit pomocí předepsaných projímadel. Ale neméně významná je úprava jídelníčku i po kolonoskopii. A na to, co bychom měli po vyšetření jíst, se podíváme na dalších řádcích.
Nachladit se můžeme velmi snadno v průběhu celého roku i když nejčastěji se tak děje od podzimu do jara. Převážně se nejedná o nějaký závažný zdravotní problém, i když v dnešní době určité příznaky nachlazení vyvolávají zvýšenou nervozitu nemocného i okolí. V případě, že nás netrápí nějaká závažnější bakteriální nebo virová infekce, obvykle k vyléčení stačí klasické babské rady, jejichž účinnost ověřila nejen staletí, ale velmi často i moderní medicína.
Zázvorová voda je chutný a zároven zdraví prospěšný nápoj. Její pravidelná konzumace dokáže posílit celkovou obranyschopnost organismu a také může pomoci při hubnutí. Připrava vody se zázvorem je velmi jednoduchá. Zvládne ji i ten, kdo s vařením nebo výrobou domácích léčivých přípravků nemá žádné zkušenosti. Můžeme využít jak čerstvý oddenek tak i sušené koření, které jsou v našich obchodech dostupné celoročně. A o všech hlavních účincích spolu se třemi recepty na přípravu se dočteme na následujících řádcích.