Nachladit se můžeme velmi snadno v průběhu celého roku i když nejčastěji se tak děje od podzimu do jara. Převážně se nejedná o nějaký závažný zdravotní problém, i když v dnešní době určité příznaky nachlazení vyvolávají zvýšenou nervozitu nemocného i okolí. V případě, že nás netrápí nějaká závažnější bakteriální nebo virová infekce, obvykle k vyléčení stačí klasické babské rady, jejichž účinnost ověřila nejen staletí, ale velmi často i moderní medicína.
Tekutiny a vlhký vzduch
Při potížích s nachlazením se doporučuje hodně pít. Do jisté míry je přesné množství individuální a závisí na váze či venkovní teplotě, ale mělo by to být alespoň něco kolem osmi skleniček vody nebo neslazeného bylinkového čaje. Díky tomu zvlhčíme sliznice a usnadníme odkašlávání a smrkání. Obé pak nebude tak bolestivé a nepříjemné. Také bychom se měli vyhýbat kofeinu a alkoholu, které dehydrují. Kromě pití je také důležité udržet dostatečně vlhký vzduch v místnosti. Dnes existují různé zvlhčovače, naše babičky sázely na nádobu s vodou pověšenou na topení nebo mokré ručníky.
Jíst, ale s rozumem
Správně vybrané jídlo a pití může podpořit boj organismu s nachlazením. Základem je lehká stravitelnost, díky které tělo nebude zbytečně vydávat další energii na trávení a většinu síly věnuje uzdravování. Zeleninu konzumujeme vařenou na páře a nebo dušenou, při výběru syrového ovoce se zaměříme na plody, které obsahují větší množství antioxidantů a vitamínu C. Z mas preferujeme drůbež nebo ryby, podobně jako u zeleniny upřednostníme přípravu dušením nebo vařením. Vhodným zdrojem bílkovin jsou vejce, vegetariáni by měli sáhnout po dobře namočených rostlinných bílkovinách. Z tuků hlídáme dostatečný přísun omega 3 a omega 6 kyselin. Bez ohledu na diety je potřeba organismu dodávat i rozumnou míru lehce stravitelných sacharidů. Vyhýbáme se ostrému koření, které zvyšuje teplotu organismu a dráždí dýchací cesty. Do jídla se nenutíme, méně je v tomto případě více. Velmi vhodné jsou různé vývary, které můžeme jen tak vypít. V naprosté většině babských rad se při nachlazení doporučuje obohatit pokrmy česnekem, čerstvou cibulí a bylinkami.
Odpočívat a lenošit
Naše babičky moc dobře věděly, že jednou z nejlepších věcí, kterou při nachlazení můžeme udělat, je odpočinek. Bohužel v dnešní uspěchané době to mnoho lidí ignoruje a nemoci přechází. Obvykle s pomocí nějakých léčiv, která utlumí příznaky onemocnění, umožní nám do jisté míry fungovat, ale neléčí. Tělo je ještě více oslabené, co v důsledku vede k mnohem horšímu průběhu nemoci, kdy například z relativně lehkého nachlazení se nám může rozvinout výrazně závažnější zánět dutin. Pro rychlé a kompletní uzdravení potřebujeme nejen klid fyzický, ale i psychický. Stres zdravotní stav ještě zhoršuje.
Recepty našich babiček
Česnekový sirup: Do sklenice vymačkáme palici kvalitního česneku. Přidáme šťávu vymačkanou z jednoho citronu, přilijeme sklenici studené převařené vody. Případně můžeme přidat tři lžíce dobrého medu. Zavíčkujeme a odložíme do sklenice na tři dny. Následně můžeme, ale nemusíme, přecedit. Při nachlazení podáváme čtyři lžičky denně. Jako prevenci můžeme sníst jednu lžičku denně. Sirup v lednici vydrží přibližně tři týdny.
Česnek s mlékem: V hrnku ohřejeme (nevaříme) skleničku mléka s lžící másla. Když se tuk rozpustí, přelijeme do hrnečku. Přidáme dva prolisované nebo utřené stroužky česneku a lžíci medu. Rozmícháme. Tuto směs proti nachlazení pijeme dvakrát denně.
Řepový sirup: Přibližně půl kilogramu červené řepy oloupeme a nakrájíme na malé kostičky. Pokud ji máme z ověřeného zdroje, který nepoužívá chemická hnojiva, nemusíme ji loupat, stačí jen pořádně omýt a očistit. Přidáme tři vrchovaté lžíce kvalitního medu. Uzavřeme a velmi pečlivě protřeseme tak, aby med oblepil každý kousek řepy. Vložíme do lednice na dvacet čtyři hodin. Během dne sklenici několikrát pořádně protřepeme. Sirup přecedíme přes sítko (můžeme řepu i trochu promačkat, aby pustila více šťávy). Řepový sirup proti nachlazení vydrží v lednici dva až tři týdny. V případě nemoci podáváme tři lžíce denně.
Sirup z křenu: Přibližně deset deka nastrouhaného křenu zalijeme půl skleničkou převařené vychlazené vody. Odložíme v pokojové teplotě na hodinu. Po uplynutí této doby tekutinu přecedíme a nastrouhaný křen pořádně vymačkáme. Velmi pečlivě do ní vmícháme deci tekutého medu. Podáváme při nachlazení jednu lžíci třikrát denně. Sirup v uzavřené sklenici by měl vydržet v lednici kolem deseti dnů.
Med se skořicí: Lžičku medu smícháme se čtvrt lžičkou skořice a rovnou sníme. Podáváme třikrát denně, do tří dnů by většina nepříjemných příznaků nachlazení měla zmizet.
Bylinkové čaje: Směsí podávaných při nachlazení je nepřeberné množství. Nejčastěji se doporučuje lipový a bezový květ, heřmánek, maliník, šípek a jitrocel. Ze snadno dostupného koření můžeme také sáhnout po rozmarýnu, tymiánu, šalvěji nebo hřebíčku, které můžeme navíc při rýmě inhalovat. Čaje lze připravovat jednodruhové nebo si vytvoříme směsi podle chuti. Při nachlazení neuškodí je před pitím ještě obohatit o trochu medu.
Brambory na rýmu: Pokud nachlazení doprovází i rýma, jedna z babských rad doporučuje použít obyčejné brambory. Uvařené teplé erteple necháme okapat, zabalíme do šátku a přiložíme na kořen nosu. Během několika minut bychom měli pocítit úlevu.
Pozor, pokud nachlazení během tří až čtyř dnů nezačne díky domácí léčbě ustupovat, je lepší nespoléhat jen na babské rady a raději konzultovat vše s lékařem.