Bylinky a plody

Kolem Velikonoc se v mnoha českých domácnostech objeví na parapetu mistička nebo půlky vaječných skořápek s vysetou řeřichou. A jak skončí svátky, tak většinou z našich domovů zase zmizí. Přitom je to docela škoda. Řeřicha setá je hodně zdravá a dá se říci, že roste skoro sama a nemusíme se o ni příliš starat. Proto má určitě smysl ji pěstovat a hlavně přidávat do různých jídel jako chutné a léčivé koření celoročně.

Číst dál

Máta je jednou z nejpopulárnějších bylinek, kterou si snadno vypěstujeme nejen na zahrádce, ale i doma v květináči. V středomořské a blízkovýchodní kuchyni se často využívá při vaření. Dokáže přidat velmi zajímavou chuť dokonce i masovým pokrmům. V létě se s ní můžeme často setkat ve velmi oblíbeném drinku mojito a její lístečky se přidávají pro lepší chuť do karaf s chlazenou vodou a ovocných limonád. Významnou roli hraje také v domácím léčitelství. Mátový čaj se tradičně podává pro lepší trávení a při žaludečních potížích. Ale léčivých účinků má výrazně více. Podíváme se na ně na následujících řádcích.

Číst dál

Lidstvo využívá anýz už více než čtyři tisíce let. Mohli bychom se s ním setkat už v kuchyních starověkých Egypťanů, Řeků i Římanů. Nejčastěji ho kuchaři přidávali do pečiva nebo sladkostí. V oblasti Středomoří ho najdeme také v pálence raki, jejíž historické kořeny sahají někdy do poloviny prvního tisíciletí. No a samozřejmě nemůžeme zapomenout ani na francouzský pastis, s jeho typickou anýzovou vůní a chutí nebo na českou anýzovku. Anýz si lidé oblíbili nejen díky specifické chuti, ale také kvůli jeho pozitivním účinkům na naše zdraví. Ty můžeme velmi snadno využít například přípravou léčivého čaje.

Číst dál

Kyprej vrbice je široce rozšířená trvalka, se kterou se nejčastěji můžeme setkat na březích řek, jezer či hodně vlhkých loukách. Občas ji lidé vysazují i jako okrasnou rostlinu na zahrádky. Dříve se také velmi často využívala v lidové medicíně, i když s nástupem moderních léčiv postupně postupně začala mizet z obecného povědomí. Ale nezmizela úplně. Bylinkáři i lidoví léčitelé na ni samozřejmě nezapomněli. Kvete od června do září, kdy je také nejlepší období pro sběr léčivé nati. A pokud si ji někdo nestihl nasbírat, tak to není žádný velký problém. Sušená nať, ze které můžeme připravit léčivý čaj, se celkem snadno dá pořídit v mnoha obchodech s bylinkami.

Číst dál

Kopřiva dvoudomá zaujímá v přírodní medicíně velmi významné místo. Většina lidí využívá na jaře posbírané listy mladých rostlin nejen pro obohacení velikonočního jídelníčku, ale i k různým očistným kůrám, pro zlepšení funkce jater, žlučníku, proti chudokrevnosti nebo k různým kosmetickým účelům. Přitom také na podzim může tato léčivka hodně nabídnout. Dozrávají kopřivová semínka, která můžeme s mírnou nadsázkou označit za jednu ze superpotravin jednadvacátého století. Semena kopřivy se dají celkem bez problémů pořídit v různých bylinkářských obchodech, ale vlastní sběr přinese určitě hodně radosti a navíc nezatíží peněženku.

Číst dál

Plody černého bezu neboli bezinky se v lidové medicíně využívají k léčbě mnoha zdravotních neduhů. Mají spoustu zdraví prospěšných látek, ale neměly by se konzumovat syrové. Obsahují sambunigrin, který může způsobovat nevolnost, průjmy a zvracení. Díky tepelnému zpracování se tento glykosid rozloží a následně z konzumace bezinkových léků či pochutin nemusíme mít strach. Z plodů se na podzim nejčastěji připravuje léčivý sirup nebo likér. Na dva recepty na bezinkový likér se podíváme na následujících řádcích.

Číst dál

Plody bezinky neboli ovoce černého bezu začínají dozrávat přibližně kolem poloviny srpna. V českých domácnostech se z nich nejčastěji vyrábí sirup, likér, víno, limonáda nebo třeba džem. Ale zajímavou možností, jak velkou část léčivých účinků i kouzelnou chuť bezinek zachovat i na později, je jejich usušení. Sušené bezinky potom můžeme využít na vícero způsobů.

Číst dál

Měsíček lékařský patří mezi nejoblíbenější byliny využívané v domácí medicíně. Nejčastěji se setkáme s měsíčkovou mastí, kterou téměř jistě najdeme ve většině domácích lékárniček. Aby ne, na její skvělé účinky nedaly dopustit už naše prababičky. Pro výrobu tohoto výtečného léčiva se používá čerstvý i sušený květ rostliny. Z něj lze také připravovat čaje nebo tinktury. Tradičně se sbírá v červenci a srpnu, kdy podle léčitelů mu sluníčko dává největší sílu. Pro uskladnění k dalšímu využití i pro snadnou přípravu domácích léků je nejrozumnější přinejmenším část sklizně měsíčkového květu usušit.

Číst dál

Kdoule jsou plody kdouloně obecné. Pěstují se hodně v Asii a v jižnějších částech Evropy, ale u nás se na existenci tohoto ovoce téměř zapomnělo. Přitom existují teorie, že slavná zlatá jablka Hesperidek  byly právě kdoule a navíc jedno velmi obvyklé slovo, které používáme asi denně, vzniklo díky tomuto ovoci. Marmeláda vděčí za svůj název portugalskému slovíčku marmelo, které právě znamená ony kyselé zlatavé plody, tak vhodné pro výrobu různých zavařenin.

Číst dál

Koriandr má velmi široké využití v kuchyni. Obzvlášť populární je ve východní Asii – některé thajské, vietnamské či indonéské pokrmy si bez něj vůbec neumíme představit. Málokdo ale v naší zemi ví, že se jedná také o docela populární léčivku, kterou můžeme velmi snadno použít i pro řešení některých celkem běžných zdravotních problémů. Nejsnadnějším způsobem je příprava koriandrového čaje.

Číst dál

Jedním ze symbolů léta jsou sladké broskve. Koupit je můžeme celoročně, ale v prázdninovém období jsou nejchutnější a také cenově nejpřístupnější. Tento malý letní zázrak je velmi dobrým zdrojem mnoha zdraví prospěšných látek a navíc stimuluje produkci červených krvinek, takže pomáhá chránit organismus před chudokrevností. Odborníci doporučují konzumaci broskví dětem, starším lidem, cukrovkářům a také všem, kteří se chtějí zbavit nadbytečných kilogramů.

Číst dál

Šťovíková polévka patří mezi tradiční jídla v zemích bývalého Sovětského svazu a v Polsku. U nás moc známá není, ale v posledních letech se objevuje nemálo lidí, kteří ji ochutnali a zařadili mezi mezi svá oblíbená jarní jídla. Šťovík se také občas sbírá do salátů, pesta, francouzských omáček a zeleninových směsí, ale většina Čechů se mu spíše vyhýbá. Část proto, že se ho nedá koupit a ne každý ho dokáže na louce najít a poznat a část také proto, že se obává jeho nepříliš dobré pověsti. Slavné rčení „kyselý jako šťovík“ moc lákavé není. Leckdo také slyšel, že zdraví příliš neprospívá. Ve skutečnosti se jedná o léčivou rostlinu využívanou již od pradávných dob, i když samozřejmě tato růže má navíc hodně trní.

Číst dál