Lékořici si většina lidí v dnešní době spojuje jen s různými sladkostmi, které mají přibližně stejný počet zastánců jako i zapřísáhlých nepřátel. Jenže specifická chuť a mlsání, to není vše, co nám tato bylina může nabídnout. Ve skutečnosti se jedná o velmi užitečné přírodní léčivo, jehož účinky znali již ve starověku.
Bylinky a plody
Léčivé účinky skořice
Vůně skořice nás provází do dětství. Rodiče ji sypali na krupicovou kaši, je nedílnou součástí většiny jablečných koláčů. Proto si většina lidí toto koření spojuje jen se sladkostmi a nepřemýšlí o tom, jestli nemá i nějaké léčivé účinky. Mlsoty přeci jíme jen pro potěšení a ne pro zdraví. Přitom skořice může mít pozitivní vliv na náš organismus a nejvíce to oceníme právě během sychravějších ročních období.
Trnkový sirup a zavařenina
Trnka je střední listnatý keř (občas vypadá i jako menší stromek), který na podzim obsypou malé modré bobulky, ce se jmenují … trnky. V lidové medicíně se nejčastěji využívají květy, ale léčivé vlastnosti mají i plody. Pro zdraví a domácí léčbu se nejčastěji používají sušené, ale velkou část léčivých látek a výrazně lepší chuť můžeme uchovat i v podobě trnkového sirupu nebo zavařeniny.
Pelyněk estragon – použití v kuchyni i lékárničce
Pelyněk estragon čili latinsky Artemisia dracunculus – česky bychom to mohli přeložit jako Artemidin dráček či hádek – rozhodně nepatří k nejčastější náplni našich kořenek. Dříve se používal mnohem častěji a to nejen v kuchyni, patřil i mezi tradiční léčiva na různé neduhy.
Kardamom – použití a zdravotní účinky

Nekorunovaným králem koření je samozřejmě pepř. Ale tam kde je král, měla by být i královna. Za tu se velmi často považuje právě kardamom. Jedná se o plody kardamovníku obecného, rostliny pocházející z Kardamomských hor – jejich název vysvětluje, proč často používaná forma kardamon není správná, i když je u nás pro jednodušší výslovnost velmi zažitá. Podívejme se na možnosti použití tohoto koření v kuchyni a také na to, jaké má zdravotní účinky.
Batáty – recepty pro chuť i pro zdraví
Čím dál tím častěji můžeme v našich obchodech narazit na velké načervenalé hlízy. Jedná se o batáty neboli sladké brambory. Sice nepatří k nejlevnější zelenině, ale cenově jsou stále dostupnější (a to i když vynecháme různé cenové akce) a proto by byla škoda jim nevěnovat trochu pozornosti. Podívejme se na jejich účinky na zdraví a také na nějaké chutné recepty.
Brutnák lékařský – využití v kuchyni i lékárničce
Brutnák lékařský je jednoletá teplomilná letnička, kterou poznáme podle charakteristických blankytně modrých květů. Posilující i léčebné účinky brutnáku znali již mastičkáři ve starém Řecku a Římu, listy přidávali do vína gladiátorům, aby je vybudili a rozjařili. Jako léčivá bylina má brutnák široké využití, mimo jiné zlepšuje paměť a je vhodný k detoxu organismu. A jeho využití v kuchyni je také překvapivé – například špenát z mladých lístků brutnáku je hotová lahůdka.
Černucha setá neboli černý kmín
Černucha setá, lidově nazývaná černý kmín, je léčivá rostlina a také koření, kterou už znali stavitelé pyramid ve starověkém Egyptě. Dříve byla hodně oblíbená i v našem regionu, dnes se ale trochu na tuto léčivku pozapomnělo a převážně se objevuje jen jako okrasná rostlinka. Přitom je to docela škoda, protože má opravdu velmi zajímavé účinky.
Kukuřice a její zdravotní účinky
Kukuřice patří mezi nejstarší člověkem pěstované rostliny. Její domestikace začala již někdy před více než devíti tisíci lety ve Střední Americe.* Do Evropy se dostala až po znovuobjevení amerického kontinentu Kryštofem Kolumbem a velmi rychle se rozšířila do všech zemí. Dnes ji využívá nejen potravinářství, ale také stavebnictví, energetika a navíc i farmaceutický průmysl, který konečně docenil zdravotní účinky této obiloviny.
Houba Jidášovo ucho
S biblickou legendou o Jidáši Iškariotském jsou spojeny tři stromy – osika, zmarilka a také bez. Na tom posledním vyrůstá zvláštní houba Boltcovitka bezová, která si díky svému tvaru a místu výskytu vysloužila lidový název Jidášovo ucho. Patří do čeledi Auriculariaceae, která je velmi oblíbená na Dálném východě a občas se jí také říká čínské smrže.
Pět důvodů proč jíst jablka
Jablka můžeme kupovat celý rok, ale na konci léta a na začátku podzimu jsou rozhodně nejchutnější a také, což je v dnešní době také důležitý faktor, cenově nejdostupnější. Z našich stolů je trochu vytlačuje exotické ovoce, ale je to přitom docela škoda, protože jablíčka nejsou jen velmi chutná, mají i hodně pozitivní účinky na zdraví.
Zdravá rajčata

Během léta se na našich stolech začínají objevovat skutečná rajčata, která nevyrostla jen z vody ve skleníku, ale svou zdravou sílu získala díky slunečním paprskům a kvalitní půdě. Dnešní vaření si bez těchto šťavnatých červených plodů asi ani nedokážeme představit, přitom ještě v sedmnáctém století byla rajčata považována ze jedovaté ovoce, které se pěstovalo ve sklenících pouze pro okrasu. Samozřejmě dnes už víme, že jedovaté nejsou a ve skutečnosti prospívají našemu zdraví.
O léčivých bylinkách
S lehkou nadsázkou se dá říci, že nejlepší lékárnou je, byla a bude příroda. Nabízí bylinky na drtivou většinu zdravotních problémů. S růstem popularity návratu k ekologičtějšímu způsobu života roste i oblíbenost léčivých rostlinek. Bohužel většina lidí při jejich sběru, skladování a nebo užívání opakuje několik velmi častých chyb.
Bylinky na bolest hlavy
Většina lidí při nějaké nepříjemné migréně automaticky sahá po různých lécích, přitom velmi často na bolest hlavy můžeme použít i různé bylinky, které znaly už naše prababičky. Jejich výhodou je to, že mají převážně méně vedlejších účinků, které by mohly škodit našemu zdraví a bolehlav odstraní stejně dobře, jako předražené pilulky.
Kontryhel obecný a jeho účinky
Kontryhel obecný, latinsky Alchemilla vulgaris, je dnes už méně známá, přitom v přírodě velmi široce rozšířená, léčivá bylina. Běžně ho můžeme najít na loukách, okrajích lesů či podél cest. V bylinkářství se využívají hlavně jeho listy a květy, léčivé účinky kontryhelu znali už naši prapředkové. Často se mu říkalo nejlepší přítel žen.
Borůvky – vitamíny, sušení, zavařování
Výpravy na borůvky, to je dětství asi většiny z nás – sběr, kde více ovoce končilo v malých pusinkách než v košíčcích, upatlaná pusa a poté ještě následovalo několik týdnů s různými ovocnými knedlíky a dezerty. Ale k borůvkám bychom neměli přistupovat pouze jako ke krásné vzpomínce či chutnému sezónnímu mlsání. Toto ovoce obsahuje různé vitamíny a prospívá celému organismu. Proto část sklizně (nebo i nákupu) bychom si měli uskladnit, abychom jejich účinky mohli využívat celoročně.
Klíčky z červené řepy
Klíčky z různých semínek získávají čím dál tím větší oblibu. Jsou chutným a hlavně zdravým zdrojem mnoha vitamínů a minerálů. Můžeme je koupit v obchodech se zdravou výživou a nebo si je docela snadno vypěstovat v domácích podmínkách. Doma si vypěstujeme i takové klíčky, na které na pultech bio krámků téměř nikdy nenarazíme. To je případ i červené řepy.
Mladé listy červené řepy
Z červené řepy většina lidí v naší zemi zpracovává jen velké zralé bulvy. Tuto zeleninu lidstvo zná už několik tisíciletí, pěstovala se v Babylónu, později se rozšířila do antického Řecka, Říma a z nich následně i do celé Evropy. Jenže naši předkové nejedli to samé co my. Využívali celou rostlinu a hlavně její mladé čerstvé listy.
Jak používat léčivé bylinky
Všeobecně panuje představa, že léčivé bylinky můžeme užívat libovolně. A tak si je různě zaléváme, libovolně mícháme a podáváme více podle chuti než podle potřeby. Někdy se necháváme ovlivnit tím či oním novým článkem o blahodárném působení nějaké rostlinky nebo o nově objevené léčivé látce a začneme si zmiňovanou bylinku přidávat téměř do všeho, protože to přeci musí fungovat. Je takový postup správný?
Jsou houby zdravé?
Otázku položenou v nadpisu si klade mnoho lidí a jednoznačná odpověď vlastně neexistuje. Jsou druhy hub, o jejichž pozitivních účincích na zdraví nepochybujeme, ale obecně je záležitost trochu složitější a ani vědecké kapacity se úplně neshodnou. Podívejme se na to, co houby (samozřejmě mluvíme pouze o jedlých druzích) obsahují a jestli jde jen o lahodnou pochutinu nebo od nich můžeme čekat i něco více.