Jak léčit omrzliny

Omrzliny si nejčastěji spojujeme s nějakou extrémní, převážně vysokohorskou, turistikou, kde předpokládáme opravdu nepříjemný mráz. Ve skutečnosti jde o celkem běžný zdravotní problém, který se může stát doslovně každému i v naší zemi. Vůbec nepotřebujeme mínus dvacet či třicet stupňů, stačí teploty kolem nuly a studený vítr  zesílený větší vlhkostí vzduchu. Proto je užitečné znát způsoby, jak menší omrzliny doma léčit a nebo jak se ochránit před jejich vznikem.

Když naše tělo cítí chlad, tak automaticky začne stahovat cévy. Nejdříve na povrchu pokožky a pak proces postupuje stále hlouběji. Je to přirozená obranná reakce, která je mnohdy organismu ku prospěchu. Jenže když situace trvá příliš dlouho, tak se zde objeví jeden malý problém. Stažené cévy totiž nedostatečně prokrvují postižené části těla a tím pádem dříve nebo později může dojít k jejich poškození. A tak se objeví omrzliny.

Samozřejmě vždy je nejlepší prevence. Omrzliny vznikají působením chladu, tudíž je logické, že bránit nás bude nejlépe teplo. Ale není to jediná podmínka. Nutné je, abychom neomezovali krevní oběh. Člověk může mít velmi teplé boty, ale pokud si natáhne nějaké hodně stahující ponožky, tak stejně po příchodu může řešit problém s omrzlými palci. Kromě správného oblečení bychom si měli chránit i ty části těla, které od chladu neodděluje nějaká látka. Tady nejlepší roli sehrají různé krémy, stačí i obyčejná vazelína. Vlhká nechráněná pokožka prochladne velmi rychle, proto je důležité v studených dnech nevycházet z domu po koupání či mytí hlavy a nebo přímo po cvičení, kdy se z nás jen lije pot. Užitečné je počkat přibližně tři čtvrtě hodiny až hodinu. Také nevycházíme v mokrém či vlhkém oblečení staženém ze sušáku nebo přímo vytaženém z pračky. Nebezpečný je  v mrazech i alkohol, narkotika, nikotin a některé léky, které ovlivňují činnost našich cév.

Když omrzliny nejsou příliš závažné, můžeme je v domácích podmínkách celkem jednoduše léčit. Ale dokud jsme stále venku, tak moc možností nemáme. Dobré je zrychlit pohyb, ruce dát do kapsy, zvednout si límec nebo tvář zabořit do šály a co nejrychleji spěchat domů či do tepla. Tam nás sice bude lákat horká vana či sprcha, ale správný postup musí být pomalejší. Příliš rychlé roztažení cév by nám totiž vůbec neprospělo. Nejčastěji máme postižené ruce nebo nohy a ty proto po příchodu vložíme do studené vody (teplota přibližně dvacet pět stupňů), do které postupně přiléváme teplou. Lázeň, ve které omrzliny léčíme, by měla po čase dosáhnout teploty kolem čtyřiceti stupňů, ale ne více, abychom nepoškodili zmrzlou tkáň.  Během koupele pijme nějaký teplý a sladký nápoj (ale držme ho za ouško, abychom si neopařili ruce, které jsou díky chladu mnohem citlivější) – rozhodně nepodáváme „panáka na rozehřátí,“ alkohol je při omrzlinách tabu. Po koupeli vše jemně osušíme a zabalíme do něčeho teplého a prodyšného. Omrzliny se sice nejčastěji týkají rukou či nohou, ale ne vždy. Občas takto máme postižený nos, uši nebo jiné části těla. Ty je trošku těžké namáčet, ale můžeme na ně přiložit teplý ale ne horký, suchý obklad – nejlepší je nějaká látka, kterou nahřejeme na topení. A zároveň se přitom vnitřně rozehříváme stejným způsobem, jako u namáčení rukou či nohou.  Postižená místa nemasírujme ani do nich nevtírejme sníh, občas se doporučuje jemná masáž okolí omrzlin. Po „rozmrznutí“ si lehněme, odpočívejme a držme postižená místa výše než srdce. Pokud se nám na pokožce udělaly puchýře, rozhodně je nepropichujme. A také se nesnažme léčit vlastními silami, ale po jemném ovázání sterilní gázou raději co nejrychleji navštivme lékaře, který určí další postup. Puchýře totiž jsou již znakem velmi závažného zdravotního problému.