Ačkoliv výskyt koktání u dětí v předškolním věku není něco neobvyklého, mnoho rodičů začne při prvních výraznějších potížích s mluvením jejich ratolesti hodně panikařit. Není důvod, v naprosté většině případů se koktání dá správným přístupem odstranit nebo naprosto minimalizovat. A dokonce u prvních příznaků koktání či zadrhávání v řeči mohou většinu práce udělat sami rodiče bez pravidelných návštěv u odborníka. Stačí dodržovat sedm jednoduchých zásad.
1. Důležité je naslouchat, co dítě říká a nehodnotit, jak to říká. Neměli bychom dítě popohánět nebo za něj dokončovat věty. Vždy mu dopřejme dostatek času na to, aby mohlo v klidu vyjádřit vše, co má zrovna na mysli.
2. Je třeba koktající dítě povzbuzovat, aby mluvilo více a tím pádem také mluvení procvičovalo. Mělo by na nás poznat, že se těšíme na každé jeho slovo. Díky tomu bude odvážnější a méně bude řešit problémy s nedokonalým vyjadřováním.
3. Pokud to jen jde, před dítětem se chovejme tak, jako bychom o koktání vůbec nevěděli. Rozhodně ho před ním nijak nekomentujme a nerozebírejme. Obzvlášť si na to musíme dávat pozor na veřejnosti. Pokud koktání chceme s někým probrat, dělejme to ve chvíli, kdy naše dítě není přítomno.
4. Nedávejme dítěti najevo svou netrpělivost – hlídejme si i různé neverbální projevy, jako například nervózní podupávání či poklepávání prsty.
5. Když nám dítě chce něco sdělit, plně se na něj koncentrujme. Pokud možno přerušme jinou činnost a věnujme se jen tomu co nám říká. Koktající člověk velmi rychle dokáže rozlišit, kdy se mu věnujeme a kdy mu jen tak přikyvujeme, abychom se ho zbavili. To pak může potíže z řečí ještě zesílit.
6. Pro každé malé dítě jsou největším vzorem rodiče. Takže pokud se táta s mámou nebudou věnovat tomu, co a jak před mrňousem říkají, ani ten tomu nebude věnovat velkou pozornost. V případě koktání je důležité, aby dítě kolem sebe slyšelo hezkou a výrazně artikulovanou mluvu.
7. Za koktání se nesmí trestat. Jakýkoliv trest by jen zvyšoval strach před mluvením a tím pádem by dítě ztratilo možnost vývoj řeči postupně vylepšovat.
Samozřejmě se může stát, že ani po několika měsících trpělivého dodržování zde zmíněných zásad se situace příliš nezlepší. V takovém případě je nutné už vše řešit s logopedem a v některých situacích i s odborníky na dětskou psychiku. Ale většina případů koktání u dějí je přechodná a je jen spojená s vývojem hlasu a rozumu naší ratolesti.