Po příchodu z porodnice, velká část čerstvých maminek propadá panice. Co s tím malým drobečkem teď dělat. Všechny předporodové kurzy jsou zapomenuty, desítky knih čtených v těhotenství také a objeví se jen velký strach, abychom novorozenci neublížili, například když ho chceme koupat. A pokud se maminka ještě drží, tak pocity hrůzy se téměř s jistotou objeví u nového otce. A přitom koupat novorozence zvládne každý, jak i dokázaly generace našich předků. Stačí klid, pevná ruka a znalost několika základních postupů.
Jedna obecná rada na úvod, pokud se cítíte příliš unaveni a nebo zrovna vaše dítko má nějakou špatnou náladu a v blízkosti vaničky začíná vřískat, jako by ho na nože brali, můžete ho prostě jen otřít vlhkou houbičkou. Není dobré to dělat neustále, či tímto postupem nahradit skutečnou koupel, ale rozhodně mu nijak neublížíte. Při otírání se koncentrujeme na pusu a pak hlavně na všechny faldíky a samozřejmě, často pokakaný a počůraný, zadeček.
A jak na pravé koupání? Důležité je být připravený předem, díky tomu se můžeme koncentrovat na samotné mytí a naši pozornost neodvádí hledání různých potřebných předmětů, během kterého miminko na chvíli spustíme z očí. Takže před tím než drobečka dáme do vany, nachystáme si ručník (ideální je takový ten položupánek s kapucou), mýdlo (pouze nejjemnější kosmetika určená pro novorozence), dvě žínky, případně vatičky, kosmetika po koupeli (minimálně krém na opruzeniny) a pyžamko. Poté nalijeme vodu do vaničky (u miminek by mělo úplně stačit její naplnění do poloviny) a ještě změříme, jestli má teplotu lidského těla. Kromě teploměru nám v tom může pomoci i loket, po jehož ponoření bychom měli cítit velmi příjemné teplíčko, ale ne horko. Také je dobré hlídat teplotu v místnosti, kde se novorozenec bude koupat, neměla by být nižší než dvaadvacet stupňů.
A teprve až v této fází saháme po novorozence. Nejdříve ho svlékneme a vybalíme z pleny a položíme na ručník a otřeme mu oči a tvář. Pokud je v ní nějaký poklad, tak mu raději ještě první žínkou pečlivě otřeme zadeček, aby se pak nekoupal ve zbytku svých exkrementů. Poté ho opatrně přeneseme do vaničky. Nejlepší je ho držet zezadu, pravák by ho měl držet levou rukou za levé ramínko nebo mírně pod ním. Levák samozřejmě opačně. Díky tomu opřeme hlavu novorozence o naše rameno a schopnější ruka nám zůstane svobodná na celou mycí proceduru. Někteří lidé ale preferují podepírat jen krček a kousek hlavy a zad rukou. Záleží to hodně na osobních preferencích.
Do vody ho vkládáme pomalu, je zbytečné mu způsobovat jakékoliv šoky drastickou změnou prostředí. Nyní pečlivě omyjeme celé dítě, začínáme od hlavičky, dále už je pořadí více méně libovolné. Pokud se miminku koupel líbí, necháme ho i trochu počvachtat, aby vědělo, že vana to je zábava a ne jen násilné mučení. A jak dlouho by celé koupání mělo trvat? Dětská pokožka je velmi jemná, takže je nejlepší omezit čas na minimum nutné ke kompletnímu omytí, plus dvě až čtyři minuty na zábavu.
No a po koupání, už jen zlatíčko vyndáme a položíme na rozložený ručník. Tam ho do sucha vytřeme, zvýšenou pozornost věnujeme faldíkům, aby nedošlo ke vzniku různých opruzenin. Zadeček namažeme oblíbeným krémem, dáme mu čistou plenu a oblečeme do pyžámka. A to je vše. Že to vůbec nebolelo?