Malé děti mají velmi citlivý sluch a tak jsou u nich různé problémy relativně obvyklé. Ale v posledních desetiletích se výskyt různých potíží stupňuje. Proto je dobré na případné nepříjemnosti reagovat včas a poznat příznaky, podle kterých zjistíme, že ze sluchem našeho dítěte něco není v pořádku a podle potřeby pak také bychom pak také měli navštívit lékaře.
1. dítě má téměř neustále problémy rozumět tomu, co říkají lidé v jeho okolí.
2. děti, které mají různé potíže se sluchem, často velmi velmi zesilují zvuk rádia nebo televize. Pokud jim to neumožníme a nebo ihned ztišíme, většinou sedí „přilepené“ na reproduktor nebo obrazovku.
3. nulová reakce, když mluvíme na dítě, které stojí vedle nás. Pokud stojí před námi a dívá se nám na obličej, může to vypadat, že všechno je v pořádku. Ale to jen pozoruje pohyb našich rtů. Pokud stojí vedle nás, tak je samozřejmě pozorovat nemůže (i s ohledem na svou výšku).
4. to samé se týká šeptání. Pokud šeptáme a dítko nikdy nereaguje, je velmi pravděpodobné, že má nějaký problém se sluchem.
5. někdy se nám zdá, že dítě je neposlušné a odmítá splnit to, o co ho rodiče požádali. Řešíme to křikem, který už dítko slyší a zdá se nám, že se jedná o výchovný problém. Přitom nás při první výzvě nejpravděpodobněji neslyšelo.
6. děti, které mají problémy se sluchem sice často tančí, ale většinou je k tomu inspiruje okolí. Mají problém se pohybovat a tleskat do rytmu.
7. taková robátka mají převážně i výrazně omezenější slovní zásobu (jsou bez šancí odposlouchat všechno, co by jim ji přirozeně rozšířilo)
8. dítě převážně nereaguje, když zvoní telefon, budík a nebo zvonek u dveří. Není schopno zaslechnout tiché zvuky jako je například tikání klasických hodinek.
9. problémy se sluchem se projeví i tak, že dítě špatně rozeznává podobná či spíše podobně znějící slova.
10. potíže se mohou týkat samozřejmě jen jednoho ucha. V takové situaci vidíme, že se dítě častěji natáčí tím zdravým či zdravějším ve směru, ze kterého přichází nějaký zvuk.