Jak vybírat bezpečné hračky pro děti

S příchodem nového malého človíčka do domácnosti je samozřejmě spojen i velký nákup různých hraček. Něco dostaneme od příbuzných a známých, další zase budeme kupovat sami. Ale rozhodně je dobré vědět, co je pro našeho drobečka vhodné a které hračky pro změnu bezpečné nejsou a místo zábavy mohou přinést jen mnoho problémů či zdravotní rizika.

Hraní s hračkami je pro dítě přirozenou a příjemnou činností. Díky nim se samozřejmě odreaguje, ale hlavně pomáhají v jeho přirozeném intelektuálním vývoji, protože rozvíjí představivost. Ta u dítěte je na dost nízké úrovni a s každým novým vjemem se zdokonaluje. Představivost dospělého člověka by už měla být vyvinutá a proto je překvapivé, kolik se každý rok objeví nových případů, kdy došlo k nějakému zranění dítěte jen z důvodu nákupu nepříliš bezpečné hračky, u které už jen obyčejný selský rozum vysílal varování, že tady asi něco nebude příliš v pořádku. Pokud selský rozum nenapoví, může pomoci seznam toho, co vybírat máme a co nemáme a čím se při výběru řídit.

Naprosto samozřejmou věcí by měl být výběr hraček s ohledem na věk dítěte. Dneska jsou převážně kvalitně označeny a proto nákup něčeho co má nápis 6+ pro dvouleté dítě je naprostý nesmysl. Pokud takovou hračku dostaneme od nějakého příbuzného či známého, nemusíme mu ji házet na hlavu. Lepší je hezky poděkovat a uschovat ji do sklepa či na skříň, dokud drobeček do ní nedoroste. Je dobré kupovat jen takové hračky, na kterých je jasné označení, pro jaký věk jsou určeny, najdeme na nich i název a adresu výrobce a případně mají nějaký návod a jasná varování, co se s nimi nemá dělat. Dávejme si velký pozor na již rozbalené či použité předměty. Pokud je nemůžeme jasně porovnat s něčím jiným podobným, raději je dítěti nedávejme.

Značení je jedna věc, ale měli bychom si hračku také prohlédnout okem zodpovědného rodiče. Vše záleží od věku, ale zjednodušeně řečeno, čím menší dítě, tím větší hračka. Samozřejmě bez přehánění, jde spíše o to, aby se neskládala z velkého množství malých elementů, které by miminko mohlo jednoduše polknout. Ze stejného důvodu bychom měli zkontrolovat spoje, jestli jsou dostatečně kvalitní a jestli se nemůže rozpadnout na více drobných a snadno „zbaštitelných“ částí. Kromě spojů si pořádně prohlédneme hrany, jestli nejsou ostré a nemohou naše dítě nějak zranit. To samé se týká i různých odstávajících špičatých částí.

Pokud má hračka provázek, u malých dětí by měl být co nejkratší, aby si ho náhodou či nehodou nemohlo omotat kolem krku a uškrtit se. Pokud předmět střílí či vymršťuje nějaké části (pistolky, luky, raketky, děla apod.), ověřme, s jakou silou to dělá a jestli náraz nemůže dítěti nějak ublížit (nevhodná špičatost či velikost se samozřejmě týká i projektilů). Pokud hračka vydává různé zvuky, hlídejme si, aby nebyly až příliš silné a nemohlo dojít k poškození sluchu miminka. Obecně je dobré nákupy omezit pouze na věrohodná hračkářství, nekupujme v různých stáncích či obchodech s „všehochutí“,  kde původ výrobků je velmi nejasný. Pokud se nám výrobce nezdá (například je z Dálného Východu a mohl uniknout nějaké kontrole), všímejme si i takových věcí, jako je intenzivní a nepřirozený zápach, zvláště u výrobků z různých umělých materiálů či nějak mořených a lakovaných. Jednak může dítě dráždit a navíc může být známkou, že při výrobě byl použit nějaký materiál, který není příliš vhodný pro děti a jejich zdraví.