To, že je med zdravý, víme asi všichni (samozřejmě mluvíme o tom pravém, nikoliv o různých padělcích či cukrem ředěných výrobcích, které bohužel zamořují naše obchody). Existují různé druhy, liší se od sebe chutí, vůní a v jisté míře i účinky. Z toho posledního hlediska je velmi zajímavý manukový med.
Manukový med vytváří včely z nektaru narůžovělých květů Balmínu metlatého (lat. Leptospermum scoparium), známějšího pod názvem Manuka. Tato dřevina (je to keř nebo menší stromek) pochází z Nového Zélandu, Austrálie a Tasmánie i když jako okrasná rostlina se šíří i do jiných zemí se subtropickým a tropickým klimatem. Její léčivé účinky znala dávno před příchodem Evropanů maorská lidová medicína – využívala se kůra, listí a také míza rostliny.
To, co pozorovali už původní obyvatelé Nového Zélandu, začala potvrzovat i moderní věda. Jak se ukázalo, manukový med má velmi silné antibakteriální účinky.* Můžeme ho v klidu nazývat antibiotikem bez negativních dopadů na zdraví. Mimo jiné pomáhá při boji se zlatým stafylokokem nebo helicobacterem pylori, který způsobuje žaludeční vředy a zároveň nelikviduje střevní mikroflóru, takže se dá říci, že působí probioticky.
Ale to samozřejmě není všechno. Při pravidelné konzumaci nám pomůže přirozeným způsobem zlepšit imunitu. Samozřejmě doporučuje se i při všech klasických problémech, které léčí normální normální med – čili podáváme ho při chřipkách, nachlazeních nebo angínách. Pomáhá bojovat s únavou a tradičně se podává při potížích s nespavostí. Navíc ho lze využít i zevně. Urychluje hojení různých menších zranění, likviduje nežity, leckdy pomohl i při potížích s akné, lišejem a ekzémy.
Protože manukový med není vůbec levná záležitost, měli bychom správnou konzumací maximalizovat jeho léčivé účinky. Rozhodně ho neředíme v různých nápojích, docházelo by ke zbytečným ztrátám a oslabení jeho síly (zvláště kdybychom ho používali jako sladidlo do teplých nápojů či při vaření a pečení). Měli bychom si ho dát hned ráno na lačno necelou půl hodinu před jídlem – pokud možno před tím nepijeme. Denní dávka jsou tři lžíce – poslední si lze dát i po vyčištění zubů, protože manukový med pomáhá při odstraňování zubního plaku a antibakteriální účinky působí i v naší ústní dutině.
* antibakteriální síla manukového medu se uvádí v hodnotách UMF nebo MGO – zjednodušeně řečeno, čím vyšší tím lepší, ale i dražší