Durian mnoho lidí považuje za nejsmradlavější ovoce na světě. Britský spisovatel a básník Anthony Burghes dokonce jeho konzumaci přirovnal k baštění sladkých malin ze záchodu. Ale v Asii našim připomínkám a znechucení převážně příliš nerozumí, durian je pro ně opravdová lahůdka – zvláště v Malajsii a Indonésii.
Z indonéských ostrovů také toto zajímavé ovoce pochází, i když postupem času se rozšířilo de facto do celé jihovýchodní Asie. Má oválný tvar, nazelenalou až žlutavou barvu a dosti tlustá slupka je pokrytá trny – z malajského slova duri neboli trn pochází i jeho název. Durian není žádný drobeček, dokáže dorůstat do velikosti mezi třiceti až čtyřiceti centimetry a největší plody mohou vážit kolem čtyřech kilogramů (roste hodně vysoko a není úplně neobvyklé, že při pádu zraní nebo i zabije náhodně procházejícího člověka či zvíře). Po jeho rozříznutí se začne linout onen specifický zápach, který je občas porovnáván s hodně uzrálým či přezrálým sýrem nebo se zkaženým masem či žumpou. Dokonce i v Asii, kde má obrovské množství fanoušků, se v některých zemích zakazuje jeho konzumace ve veřejné dopravě i hotelech, někdy se durian smí jíst jen doma nebo na vyhrazených místech, jinak člověku hrozí hodně vysoká pokuta. Konzumuje se žlutá až načervenalá dužina a po uvaření či opražení jsou jedlé i pecky, které chutí trochu připomínají oříšky.
Dužina má krémovitou konzistenci, obsahuje kolem pěti procent tuků a něco přes patnáct procent sacharidů. Sto gramů ovoce má přibližně sto padesát kcal. Z vitamínů v durianu najdeme klasické abc, z toho tzv. béčko je opravdu hojně zastoupené. Je také dobrým zdrojem minerálů, obsahuje vápník, mangan, hořčík, železo, fosfor, draslík, sodík a zinek. Výrazně pomáhá při trávení, likviduje potíže, které u některých lidí vyvolávají příliš pikantní jídla. V lidové medicíně se doporučoval jako velmi kvalitní přírodní afrodiziakum, výtažky z ovoce jsou součástí různých domácích léčiv, kterým se připisují omlazující účinky. Pozor, nedoporučuje se ho kombinovat s alkoholem a podle některých výzkumů bychom ho neměli zapíjet ani kávou. Po oloupání se durian velmi rychle kazí a obecně není příliš trvanlivý, proto není snadné ho mimo jihoasijský region sehnat a když už je k dostání, tak za něj musíme docela dost zaplatit.* Z důvodu špatné dostupnosti ho asi většina lidí u nás bude jíst jen tak, ale v Asii se z něj vaří, smaží i peče, připravují se z něj různé džemy, dává se do ovocných nápojů, zmrzlin nebo ho můžeme najít v bonbonech.
* v Česku se údajně dá čerstvý nebo zmražený durian koupit v slavné tržnici SAPA, někdy ho mají vietnamští trhovci a prý se vzácně objevuje i v Globusu. Sezóna je od jara do konce léta. Sušené ovoce v podobě chipsů nabízí některé internetové obchody.