Pupeční šňůra je pro dítě zdrojem kyslíku a výživy až do porodu. Po něm je přestřižena a zůstane jen pahýl, který by měl přibližně do čtvrtého dne odpadnout a nebo bude lékařem odstraněn. Ohledně toho, jak bychom správně měli o pupík novorozence pečovat, existuje spousta mýtů a novorodičky se toho bojí. Ve skutečnosti to není nic těžkého.
Péče o nezhojený novorozencův pupík je nutná, protože by se mohl stát zdrojem nějaké nepříjemné infekce, která je pro drobné tělíčko velmi nebezpečná. Budeme potřebovat šedesátiprocentní líh, který bychom měli dostat v libovolné lékárně a vatové tyčinky. Někdy se rodiče bojí, že líh bude dítě pálit a jejich teorii jako by potvrzoval pláč miminka při ošetřování pupíku. Jenže to nereaguje na alkohol, ale spíše na pocit chladu na jeho citlivém tělíčku. A desinfekční zákrok je bohužel nutný.
Před očistou si pečlivě umyjeme ruce a později jen namáčíme vatičku do lihu a spodinu velmi pečlivě vyčistíme – žádné zákoutí by nemělo uniknout naší pozornosti. Pečlivě neznamená silou, neměli bychom při omývání nijak tlačit. Očištěný pupík nezalepujeme a nezasypáváme, můžeme ho zakrýt sterilní gázou. Nejčastěji se k tomuto zákroku přistupuje po koupeli. Dáváme si jen při ní pozor, nezahojenou pupeční jizvu bychom neměli příliš namáčet a pokud se to stane, musíme ji pečlivě vysušit (toto je kontinentální škola, skandinávská či britská má trošku jiný názor a postup). Občas se doporučuje čištění po každé výměně plenky, ale pediatři se většinou shodují, že to ani není nutné, dělá se jen při opravdu silném mokvání jizvy. Ale je naprosto jasné, že při přebalování musíme udržovat naprosto dokonalou čistotu pupíku a jeho okolí. Každodenní desinfekci lihem ukončíme ve chvíli, kdy je pupík suchý. Pak ho už jen omýváme během každodenní hygieny běžným způsobem.
V naprosté většině případů vše probíhá bez problémů. Ale někdy mohou nastat i nějaké menší komplikace. Kdy bychom se měli přihlásit k lékaři? Pokaždé, když si všimneme, že z jizvy začne vytékat krev s nažloutlým hnisem, případně jizva bude vydávat nepříjemný zápach. Samotné krvácení je normálním jevem, objevuje se většinou kolem druhého týdne, ale má se jednat jen de facto o kapičky. A rozhodně nikdy tam nesmí být hnis, protože to je jasná známka infekce. Stejně tak, když je krve velké množství a nebo okolí pupíku začíná červenat a skvrna neustále roste.