Mezi nejcitlivější části lidského těla patří rty. Mají velmi tenkou pokožku a navíc jim chybí ochranná vrstva kožního mazu. Stačí vyjít do mrazu a důkaz je zde – přesušené popraskané rty, někdy až do krve. Zranění mrazem bývá nepříjemné a často poměrně bolestivé a je nám jasné, že léčba je nezbytná. Ale kromě léčby je důležité znát i všechny příčiny praskání rtů a také způsoby prevence, kterými se můžeme chránit.
Důvody praskání rtů mohou být přeci jen různé. Asi nejobvyklejší je ona v úvodu zmíněná nedostatečná ochrana před přírodními vlivy spojená s neustálým olizováním. Podvědomě máme sice pocit, že si je tím chráníme, ale ve skutečnosti to rtům rozhodně neprospívá. Většina lidí si sice dává ještě pozor venku, zvláště když hodně fouká nebo udeří mráz, ale v uzavřených prostorách už tak opatrní nejsme. Přitom suché místnosti „prospívají“ našim rtům přibližně stejně jako velký chlad či fujavice. Vnější podmínky a naše reakce jsou jedna věc, ale někdy mezi příčiny patří například i jídelníček. Rtům mohou ublížit i příliš slané či hodně pikantní jídla, velký pozor by si měli dát všichni, kteří milují zobání různých pamlsků u televize. Samozřejmě občas popraskané rty vznikají kombinací většího množství důvodů a také je způsobují některé vnitřní faktory. Asi nejvýznamnější bude nedostatek riboflavinu neboli vitamínu B2, vliv mají také kvasinkové infekce nebo cukrovka.
Prevence je relativně jednoduchá a logická. Nejdříve musíme ustálit příčiny vzniku a podle toho reagovat. Obecně asi každému musí být jasné, že bychom měli přestat s návykem olizování rtů kdykoliv a kdekoliv. Doma navíc udržujme trochu vlhčí ovzduší, pomůže i obyčejná utěrka na topení. Před jakoukoliv cestou ven a nebo do suchého prostředí (což velmi často bývají různé klimatizované kanceláře) si rty zabezpečíme oblíbenou pomádou a nebo i obyčejnou vazelínou. Je praktické mít náš ochranný prostředek neustále u sebe a co nějaký čas vrstvu obnovovat. Pokud máme popraskané rty a zároveň si libujeme v různých chipsech či přesolených oříšcích a nebo do všeho sypeme hromady chilli, tak jen mírně upravíme naše stravovací či mlsací návyky a škodlivé věci buď vyřadíme nebo alespoň výrazně omezíme. Nedostatek riboflavinu by měl diagnostikovat lékař, mezi některé příznaky patří kromě praskajících rtů a koutků i světloplachost, častější záněty spojivek, vypadávání vlasů, nespavost či loupající se pokožka. Pilulky bereme pouze na doporučení odborníka, doma můžeme mírně upravit pravidelné menu a zařadit tam játra, mandle, divočinu, vejce, ryby, celozrnné pečivo, luštěniny, mléko, jogurt a ořechy. Pokud na nás útočí často kvasinková infekce, tak kromě návštěvy lékaře bychom obecně měli popracovat nad zlepšením imunity. Doporučuje se i úprava jídelníčku a redukce cukrů.
Domácí léčba také není nějak náročná. Na popraskané rty například dokonale působí med. Ten samozřejmě musí být co nejkvalitnější. Měli bychom ho kupovat z ověřených zdrojů, pokud možno přímo od včelaře. Při nákupu nějakých medů ze supermarketu totiž riskujeme, že si koupíme nějakou cukrovou vodu, ze které už byly odstraněny skoro všechny zdraví prospěšné látky (a nebo tam dokonce nikdy nebyly). Kvalitní medík má antibakteriální, protizánětlivé a regenerující účinky, které rtům budou jen ku prospěchu. Stačí na ně pětkrát denně nanášet tenkou vrstvičku, kterou necháme působit deset minut. Kromě medu je možné využívat stejným způsobem také kvalitní panenský olivový olej a výborné může být i bambucké máslo, které je přeplněné vitamíny a jehož skvělé účinky využívá i kosmetický průmysl. I když upřímně řečeno, dobrý med je nejlepší a ty dva vyjmenované tuky ho při léčbě úplně nenahradí. Na druhou stranu, docela dobře ho doplňují. Během léčby bychom měli pokud možno zůstávat doma a nevystavovat naše rty nepříznivým přírodním podmínkám. Nesmíme také zapomínat na dostatečný přísun tekutin. A na konec si zkontrolujme kosmetika která používáme na rty či jejich okolí a vyřaďme ta, která obsahují alkohol.