Krásné bílé zuby výrazně zlepšují sebevědomí. Člověk se může radostně usmívat, svobodně mluvit a navíc působí reprezentativně. Proto bělení zubů je čím dál tím populárnější a mnoho lidí je pro ně schopno obětovat nemalou částku ze svých rodinných rozpočtů. Můžeme to udělat u specialisty, ale domácí metody mají také své kouzlo a leckdy jsou finančně atraktivnější.
Není dnes sebemenší problém koupit velkou spoustu různých prostředků, které slouží domácímu bělení. Obecně se považují za zdraví neškodné (kupujme ale jen ověřené výrobky a ne nějaké internetové zázraky), ale naše peněženka jejich nákup příliš neocení. Navíc to, že je něco obecně zdravotně nezávadné, neznamená, že nám to nemůže uškodit. Jednak lidé mají různé alergie a navíc část takových výrobků vyžaduje přeci jen odbornější přístup, bez něhož hrozí například podráždění dásní či ústní dutiny. Proto je užitečné na začátku vyzkoušet tzv. babské rady na bělení zubů, které se používaly již před staletími.
Klasikou je využití jahod. Jejich plody rozmačkáme, vzniklou kašičku naneseme na zuby a ty poté pořádně masírujeme. Pokud má někdo problémy s jahodami a nebo je nemůže sehnat, stejným způsobem se dá použít i čerstvé lístečky šalvěje – ty je také nutno před použitím rozdrtit. Je také možné si připravit šalvějový odvar. Můžeme také použít citron, který je osvědčeným bělícím prostředkem. Vymačkáme si šťávu z jednoho plodu a do ní namáčíme vatičku, kterou poté potíráme náš chrup. Pokud se nám podaří koupit citrony, které nebyly chemicky očištěny, dá se masírovat zuby i jejich kůrou (je nutno poté pořádně vypláchnout pusu). Dalším tradičním, „babským,“ způsobem bylo využívání živočišného uhlí. Rozdrcené se nanášelo na kartáček, kterým se čistily zuby. Je možné ho také smíchat s malým množstvím vody a použít vzniklou pastu. A pokud nemáme doma zrovna černé pilulky na žaludek, je možné si trochu uhlí vyrobit po domácku. Například připálením topinky a oškrábáním „černého.“ Dále stačí postupovat stejně, čili práškem či pastou zuby očistit. No a poslední klasika je využití jedlé sody. Kdysi to byl také jediný způsob, jakým postupovali při bělení zubů profesionálové. Ideální je směs, která vznikne smícháním sody a peroxidu. Babské rady mají i své malé ale. Snad s výjimkou šalvěje je zde nějaký háček. U citronu při častém bělení hrozí demineralizace a u abrazivních postupů si zase budeme mírně narušovat sklovinu, což rozhodně není to pravé ořechové. Takže je nutno postupovat opatrně a s rozumem.
Nejbezpečnějším způsobem jak dosáhnout bílých zubů je vlastně asi jen prevence. Po každém jídle bychom si měli vyčistit zuby, pokud to není možné, vypláchněme si alespoň ústa a případně použijme párátka, abychom dostali zbytky jídel i z mezizubních prostor. Pravidelně je nutno vyměňovat kartáček. Pokud nám na něj šlápl slon, tak už nám zuby pořádně nečistí a tím pádem je ani nemůžeme mít bílé. Pravidelné návštěvy zubaře dvakrát do roka jsou samozřejmostí. Také je dobré omezit pití červeného a kávy, kouření barvě zubů také rozhodně nepomůže. Jezme pravidelně ovoce a zeleninu, prospějeme tím svému zdraví, budeme mít svou váhu pod kontrolou a navíc chroupání očišťuje a tím pádem i vlastně bělí naše zuby. No a na konec, hlídejme si zdravý jídelníček a také zdravý životní styl. V zdravém těle zdravý duch, zdravé kosti a tím pádem také zdravý a bílý chrup.