Slepičí vejce jsou zdravá

Svého času se vejce ze zdravotního hlediska příliš nedoporučovala. Pořád se strašilo vysokým obsahem cholesterolu a tvrdilo se, že člověk by měl být při jejich konzumaci velmi opatrný. Také se vyrojily různé bezvaječné výrobky, které začaly uspokojovat poptávku po jídlech, jež vejce neobsahují. S postupem času se ale ukázalo, že slepičí vejce rozhodně není takový zlý satanáš. Dokonce ho lze označit za celkem zdravé jídlo. Zase zjišťujeme to samé, co věděli už naši předci, pro které vajíčka byly symbolem zdraví, plodnosti a síly.

Vejce samozřejmě mají v sobě cholesterol, to nikdo nezpochybňuje.  Jenže vajíčko souběžně obsahuje lecitin, který negativní vliv cholesterolu eliminuje a navíc chrání naše tělo před kornatěním tepen (k tomu navíc omezuje působení stresu a zlepšuje učení). Bílek obsahuje také zdravé vitamíny ze skupiny B, minerály a hlavně aminokyseliny. Lysozym, který zde najdeme, má velmi dobré antibakteriální účinky a také se využívá při výrobě různých očkovacích látek. Ve žloutcích se pro změnu nachází vitamíny A, D a B3. Z minerálů žloutek obsahuje železo, draslík, síru a nebo hořčík, které jsou pro zdraví nezbytné. A užitečné látky jsou i ve skořápce, jde samozřejmě o vápník.  Už od dávných dob se skořápky rozemleté na drobný prášek využívaly v malém množství lidovém léčitelství. A dnes se je doporučuje  například při osteoporóze.

Samozřejmě, že otázka, kolik vajíček máme jíst, je stále aktuální. Dnešní doporučené dávky se pohybují mezi pěti až deseti týdně, s tím, že jde o dávku určenou pro zdravého dospělého člověka, a která zahrnuje i vajíčka obsažená v různých potravinách, jako jsou například moučníky či těstoviny. Počet vajec, která lidský organismus dobře a bez jakýchkoliv negativních následků stráví, je navíc ovlivněn i naším jídelníčkem. Pokud obsahuje větší množství masa a tučné mléčné výrobky, tak bychom jich měli jíst trochu méně, pokud se stravujeme hlavně saláty a ovocem, klidně si jich můžeme i výrazně více a na zdraví by to nemělo mít žádný negativní dopad.

Co se týká čerstvosti vajec, tak tam by nám nejvíce měl napovědět vzhled skořápky. Pokud je matnější, tak je vše v pořádku, protože stále funguje antibakteriální ochranná vrstva, která se postupem času stírá. To je také důvod, proč bychom neměli vejce určená na dlouhodobější skladování omývat – tím totiž tuto vrstvu zlikvidujeme. Nepříliš čerstvá, nebo přímo zkažená vejce při potřásání vydávají mlaskavý zvuk a při ponoření do vody vyplavou špičatým koncem nahoru. Pokud máme sebemenší podezření, že naše vajíčka už nejsou čerstvá, je lepší před použitím do pečení je nejdříve rozklepnout do skleničky a přičichnout si. Zápach je velmi dobrým identifikátorem zkaženosti.

Při skladování vajec je rozumné, aby měla přístup ke vzduchu a také aby ležela špičkou dolu. Čerstvá vejce bychom měli spotřebovat přibližně do měsíce od data snůšky. Pokud nám vajíčko při přenosu praskne, nemusíme ho vyhazovat (samozřejmě pokud je koupíme již s prasklinou, tak je musíme ihned vyhodit, nevíme jak dlouho tam je). Jen bychom měli oddělit žloutek od bílku a žloutek zalít trochou oleje nebo vody a dát vše do lednice. Žloutek spotřebujeme do tří dnů, bílek nám vydrží o dva dny déle. Traduje se, že identifikátorem kvality vajíčka bývá barva žloutku. Ale není to tak úplně pravdivé, protože toto zabarvení neznamená, že je slepice zdravě a přírodně živená, ale že dostávala potraviny, které dokážou žloutek výrazněji zabarvit – a toho lze dosáhnout i pomocí různých umělých dodatků do stravy.

Nejstravitelnější jsou vajíčka uvařená na měkko, případně tzv. na hniličko. Vejce dokáže velmi dobře zahnat pocit hladu, proto pokud je sníme ráno, máme výrazně menší potřebu později jíst. Přitom má jenom něco méně než sto kalorií (i když to samozřejmě záleží od  velikosti vajíčka). Prospěšnost vajíčkových snídaní konec konců dokazuje tradice z mnoha zemí – lidé podvědomě vytvořili návyk snídat tuto potravinu, protože věděli, že je nejlépe zasytí. Vejce je vhodné pro každého, jen lidé, kteří mají problémy s oběhovou soustavou a játry by si měli dávat pozor a slepičí dar jíst pokud možno samostatně. Rozhodně by ho neměli spojovat s cukrem, ale také ani s pečivem, protože je pro ně v této kombinaci velmi těžce stravitelný.